2.kapitola → Nikdy! → 1.půlka

24. února 2008 v 19:47 | Catt (Carol25) |  │● Copak toho chci moc?
Je tu 2.kapitola povídky COPAK TOHO CHI MOC? Jmenuje se NIKDY! Doufám, že se vám bude líbit. Počítám s komníkama abych si mohla číst i já.:o) Jinak, je to delší, než ta první,takže má 2 půlky, tak tady je ta 1.:o)
Věnuji jí Scarlett.:o) Za první komentíky..díky..:)
(KLIK PRO CELÝ ČLÁNEK ↓)
2.kapitola
VEČÍREK
Už jenom tři hodiny. řekla si pro sebe Ciss a usoudila, že by se mohla pomalu začít připravovat. Zaklapla tedy knížku a vstala.Všechno ze sebe sundala a vlezla si do vany. Vychutnávala si každičkou kapičku, která se odrážela a stékala po jejím nahém těle. Když se vysprchovala, vyšla z koupelny a koukla se na sebe do zrcadla. Postavu mám pěknou. Nemusím se za nic stydět. pomyslila si. Popošla k posteli, vzala hůlku a ukázala jí na mokré vlasy. "Pulíxero." vyslovila a její vlasy byly v mžiku suché. Došla ke skříní a vyndala si z ní černozelené šaty. V šatech, které by neměly barvu zmijozelu by ani nesměla vyjít z domu. Kromě svatebních. Asi do půl hodiny byla hotová. Učesaná, namalovaná, převlečená a obutá se koukla znova na hodinky. Ještě půl hodinky. řekla si pro sebe. Musela uznat, že se chvěla. Bylo to vzrušení. Chtěla vědět, koho jí rodiče vybrali. Lehla si nepostel, vytáhla si knížku a začala si znova číst. "Okamžitě pojď dolu!" zavolal ze zdola hlubší hlas. Zaklapla, dneska už po druhé, knížku a šla se kouknout do zrcadla. Naposledy se upravila a přesvědčila se, že jí to sluší. I když se nechtěla vdávat, na svůj dojem si dávala záležet. Když seběhla ze schodů, okamžitě jí začal někdo přikazovat.
"No konečně, kde jsi byla? Koukej se chovat slušně! Jasný?" sykl na ní otec jakmile jí spatřil.
"Samozřejmě otče." přikývla jim dcera. Moc dobře věděla, že jejímu otci se nesmělo odporovat.
"Tvůj nastávající je gentleman, neudělej nám ostudu, jinak si tři měsíce neodpočineš od bolesti." sykla na ní matka, která stála kousek od ní.
Po půl hodině se sál naplnil několika lidmi. Většinu z nich ani neznala. Všichni, kteří Blackovi pozvali tu už byli. Jen jediná osoba stále scházela.
"Kde je? Neměl by tu už být?" zeptala se nervozně Paní Blacková svého manžela.
"A prý gentleman. Gentlemani snad nechodí pozdě ne?" odfrkla si Cissa. Panebože já mám ale hlad. řeklasi pro sebe a už si to namířila k hlavnímu stolu, kde se každých pět minut objevovalo něco nového. Když se naklonila aby si vzala dort, který se jí zdal chutný, do ní někdo vrazil. Dotyčný se otočil a za jeho hlavou letěli dlouhé rovné vlasy stejné barvy jako má Ciss.
"Slečná Blacková?" zeptal se. V jeho hlase šlo slyšet opovržení, ale na venek to nedal znát.
"Ano, a vy jste?" zeptala se chladným tonem, přičemž zvedla levé obočí. Prohlídla si ho, byl taky v zeleném. Jako ona. Ježiši, to se tu musí každý promenádovat v zelený či černý?
"My se přece známe. Copak jste mě nepoznala? Já vás poznal hned." řekl s nádechem ignorace. Narcissa si ho prohlížela. Ano, někoho jí připomínal z minulosti. Že by ze školy?
To už se k nim ale vřítil její "milovaný" tatínek. Čekala, že na ní bude řvát, že její budoucí manžel už přišel, ale nic z toho se nestalo. Pan Black se mile usmíval, ne na Cissu, ale na toho neznámého blonďatého muže.
"Jak vidím, tak jste se už seznámili." řekl stále s úsměvem pan Black. "Narcisso, chtěl bych ti představit tvého budoucího manžela. Narcisso, Lucius Malfoy. Luciusi, má dcera Narcissa Blacková." zůstala na něj tupě zírat. Panebože, Malfoy. To je zlý sen. řekla si pro sebe.
"Velice rád vás znova vidím." řekl s úsměvem na rtech. Poznala, že je to nucený úsměv. Jakmile to dořekl, uklonil se jí a za ním vlály dlouhé blonďaté vlasy. Zůstala na něj ještě chvíli šokovaně koukat, ale pak se vzpamatovala.
"I mě těší." řekla s naprosto chladným hlasem a ani se nesnažila se na něj usmát.
Když se seznámili, začal se vybavovat s panem Blackem. Věděla, že o její přítomnost zrovna teďko nikdo netoužil, odešla tedy k sobě do pokoje, kde si sundala všechny věci, odmalovala se a rozmotala si složitý účes na její hlavě. Celá rozlámená s podpatků si lehla na postel. Do očí se jí rvaly slzy. Začala vzpomínat na školní léta...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nera Nera | Web | 24. února 2008 v 20:10 | Reagovat

Teda, zajímavej nápad. neska toho moc nepřečtu, jelikož už musím jít spát!

2 Scarlett Scarlett | Web | 25. února 2008 v 16:27 | Reagovat

páni... :) :)

3 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 27. února 2008 v 10:06 | Reagovat

aaa....musim rychle na dalsi!!!! =)

4 luckily luckily | Web | 17. března 2008 v 21:35 | Reagovat

tak to je paráda.... chudák Cissa...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.